Zpět na první stránku Českého koutku

SHON - Czech corner

Datum zveřejnění tohoto článku: 12. prosinec 2012 (později doplňováno)


Rybník Slatina v Praze-Dubči z pohledu ornitologa

Petr Molík

Když jsem na podzim roku 1995 nastoupil do zaměstnání ve Výzkumném ústavu potravinářském v Praze-Hostivaři, začal jsem dělat průzkumné vycházky do jeho okolí, které jsem do té doby vůbec neznal. Již v některém z prvních týdnů jsem se vypravil z Radiové ulice přes Štěrboholy dále na východ. Asi 1 km za touto vesnicí v místě, kde je těsně vlevo při silnici vedoucí do vesnice Dubeč souvislý pás lesa, jsem vpravo od silnice objevil poměrně velkou vodní nádrž. V užší severozápadní části měla šířku asi 120-140 m, v rozlehlejší jihovýchodní části pak šířku asi 300 m, od hráze na severozápadním okraji k nejvzdálenějšímu jihovýchodnímu břehu se táhla do vzdálenosti asi 450-500 m. Její břehy byly téměř holé, někde tvořené jen svahem z hlíny, někde porostlé trávou, ale celkový vzhled nasvědčoval tomu, že byla postavena teprve nedávno. Byla naplněná vodou, svah hráze klesající k hladině měla čerstvě vydlážděný betonovými tvárnicemi, na betonovém stavidle vybíhajícím z hráze se skvělo nové kovové zábradlí, štěrková cesta vedoucí ze silnice na hráz byla přehrazena kovovou závorou. Na severovýchodním břehu vedla ze silnice až pod vodní hladinu ještě jedna cesta z betonových panelů, zřejmě pozůstatek z doby výstavby. Bez lidí a jiných živočichů vypadala nádrž zcela pustá.

Bylo to pro mě překvapení, protože na mojí turistické mapě vydané v roce 1985 v tomto místě nebyla zakreslena žádná vodní plocha. Jinak mě ale tato nádrž ničím nezaujala, prošel jsem po silnici kolem ní až na začátek Dubče a potom se vrátil přes Štěrboholy zpátky do města. Od té doby jsem o ní věděl, avšak neměl jsem žádný důvod dále se o ni zajímat. Teprve když jsem se přeorientoval z pozorování hvězd na pozorování ptáků, začal jsem k ní od roku 2007 chodit pravidelně, nejprve méně často, od roku 2010 častěji. To již tato nádrž vypadala úplně jinak. Změnila se, a to především působením přírodních dějů. V jejích mělkých částech vznikly rozsáhlé porosty rákosí, její břehy zarostly hustou vegetací a obklopily je stromy, a tak se stala domovem pro velký počet druhů ptactva. Spolu s okolními navazujícími pozemky již řadu let představuje nejvýznamnější ornitologickou lokalitu na území Prahy.

Potom, co jsem k této vodní nádrži začal pravidelně chodit, jsem zjistil, že se jmenuje Slatina, je ve vlastnictví hlavního města Prahy a její správou je pověřena příspěvková organizace Lesy hl. m. Prahy. Úředně je to retenční nádrž, jejímž hlavním účelem je zachycování vody při větším množství dešťových srážek, ale slouží i k chovu ryb, a proto si dovoluji psát o ní dále jako o rybníku. Svojí rozlohou necelých 9 hektarů je Slatina osmou největší vodní nádrží v Praze. Větší jsou jen Hostivařská vodní nádrž (35 ha), Počernický rybník (19 ha), vodní nádrž Džbán (18 ha), Podleský rybník (14 ha), Kyjský rybník (13 ha), vodní nádrž Jiviny (9 ha) a Šeberovský rybník (9 ha). Podle údajů na internetové stránce odkazované správcem (viz zde) má Slatina rozlohu 8,8 hektaru a objem vody 70000 metrů krychlových, z čehož vychází průměrná hloubka 80 centimetrů. Za normálního stavu je hladina vody Slatiny v nadmořské výšce 245 metrů; pro porovnání: ve stejné nadmořské výšce stojí kostel svaté Ludmily na náměstí Míru v centru Prahy.

Název Slatina má dávný původ. Na starých mapách přístupných v Internetu na adrese oldmaps.geolab.cz se dá nalézt, že již při 1. rakouském vojenském mapování, prováděném v letech 1764-1768, byl na příslušném mapovém listu na místě dnešního rybníka uveden název Na Slatinách. Dnes existující rybník tam tehdy nebyl, zato silnice ze Štěrbohol do Dubče tudy vedla stejně jako dnes. Malý potok, v novější době zvaný Hostavický, na této mapě zakreslen je a v daném místě protéká terénem, který vypadá jako pozůstatky nějakého staršího rybníka s naznačeným průběhem hráze. O tomto starším rybníku jsem nenalezl žádné zprávy, podle výše zmíněné mapy se nacházel přibližně v SZ třetině nynějšího rybníka Slatina a měl asi třetinu jeho rozlohy. Na mapách 2. rakouského vojenského mapování z období 1836-1852 a 3. rakousko-uherského vojenského mapování z období 1877-1880 se v popisovaném místě nevyskytuje žádný rybník a ani tam není uveden žádný název. Přesto je pravděpodobné, že název Na Slatinách nebo Slatiny přetrvával dále, takže v moderní době pak mohl být převzat do jména rybníka (pozn.: dodatečně jsem našel v Internetu, viz ZDE, že na příslušném dílu mapy Stabilního katastru, pocházejícím z doby kolem roku 1842, je pro pozemky v oblasti dnešního rybníka Slatina uveden přímo název Slatina). Pokud jde o nedávnější historii, podle ústního sdělení jednoho z místních pamětníků byly v době druhé světové války po bombardovacích náletech na Prahu do místa, kde je dnes rybník Slatina, přiváženy nevybuchlé letecké bomby a tam zneškodňovány řízenými odpaly.

Dobu vzniku rybníka Slatina je možné vysledovat na mapách (např. v Internetu na adrese app.iprpraha.cz/js-api/app/archivup/), ale také na leteckých fotografiích dostupných v Internetu na adrese mpp.praha.eu/OrtofotoArchiv/. Na letecké fotografii z roku 1953 je na místě rybníka Slatina jen Hostavický potok a dnešní starý sad při JJV břehu rybníka je tam vidět jako čerstvě vysazený, takže byl založen asi ve druhé plovině 40. let 20. století. Směrný územní plán hl. m. Prahy z roku 1971 nemá na místě rybníka Slatina žádnou vodní plochu a tamní pozemky jsou označeny jako zemědělská půda. Z toho vyplývá, že po dobu platnosti tohoto územního plánu se s výstavbou rybníka Slatina nepočítalo. Také na letecké fotografii z roku 1975 je na místě rybníka Slatina jen Hostavický potok, který tehdy pod silnicí vedoucí ze Štěrbohol do Dubče procházel o pár desítek metrů východněji než dnes. Zato ve Směrném územním plánu hl. m. Prahy z roku 1975 je již na místě rybníka Slatina zobrazena vodní nádrž, ale užší a protáhlejší, celkově menší než Slatina. S odstupem času je zřejmé, že tento stavební záměr se ani za deset následujících let nepodařilo uskutečnit.

Teprve Územní plán hl. m. Prahy z roku 1986 obsahuje na tomto místě vodní nádrž přibližně stejné velikosti a tvaru jako je dnešní Slatina. Název Slatina u této nádrže není uveden. Její tvar na plánu je ale přece jen jiný než jaký má dnes, což naznačuje, že v roce 1986 existovala tato nádrž pouze na papíře (nebyla ještě postavena) a skutečný tvar se potom od plánovaného mírně lišil. Na letecké fotografii datované roky 1988-1989 je rybník Slatina zobrazen již hotový a napuštěný vodou. Jestliže jsem v článku Pozorování kulíků říčních na rybníku Slatina v městské části Praha-Dubeč napsal, že rybník Slatina byl vybudován někdy kolem roku 1990, mohu teď tento časový údaj zpřesnit. Rybník Slatina musel vzniknout někdy v rozmezí let 1987-1989. Musel být dokončen nejpozději v roce 1989 a pochází tedy ještě z doby socialistického budování naší vlasti. Tomu odpovídá i kvalita provedené práce.

Základem pro vznik rybníka se stalo přehrazení již zmíněného Hostavického potoka v místě, kde předtím byly mokřiny (slatiny). Zemní sypaná hráz (správce rybníka na své internetové stránce uvádí, že má výšku 4,5 m) byla postavena necelých 100 m na jih od nejsevernějšího úseku silnice spojující vesnice Štěrboholy a Dubeč. Terén na místě rybníka byl vyhlouben a vytěžená zemina navezena kromě hráze především na vzniklý západní břeh, který je tak oproti ostatním břehům výrazně vyšší. Dno rybníka má dvě úrovně. Vyšší úroveň tvoří úzké pásy mělké vody při západním a severním okraji a rozsáhlé mělčiny ve východní a jižní části rybníka. Nižší úroveň dna vytváří 100-150 m širokou prohlubeň táhnoucí se od hráze na severozápadě až do prostředka širší, jihovýchodní části rybníka. Mezi oběma úrovněmi dna je pod vodou poměrně příkrý svah vydlážděný betonovými tvárnicemi. Od ústí Hostavického potoka do rybníka až ke stavidlu vede po dně příkop (strouha), jíž teče tento potok v případě úplného vypuštění rybníka.

Právě dvojúrovňové provedení dna rybníka Slatina je geniálním řešením, jež umožnilo vznik nejcennější ornitologické lokality na území Prahy. Zatímco na rozsáhlých mělčinách mohly vyrůst pásy rákosí v současnosti široké až 70 m, hlubší části zaručují, že rákosí se nemůže šířit dále a na rybníce zůstávají velké plochy volné vodní hladiny. Stromy vysázené po celém obvodu rybníka včetně hráze omezují rušivý vliv světel a hluku nejen z blízké silnice a zahrádkářské osady, ale i z nejbližších vesnic, jimiž jsou Dubeč, Štěrboholy, Dolní Měcholupy a Dolní Počernice. Jak jsem již výše naznačil, přírodovědná hodnota popisované lokality nespočívá jen v samotném rybníku Slatina, ale v jeho spojení s přilehlými pozemky představujícími velmi rozmanité biotopy, a to konkrétně jehličnatý les na severovýchodě, stromořadí starých listnatých stromů podél silnice na východě, otevřené neobdělávané plochy s trávou a keři na jihovýchodě a západě, starý ovocný sad na jiho-jihovýchodě, obdělávané podmáčené pole na jihu a jihozápadě, úžlabina Hostavického potoka doprovázená stromy a keři na jihozápadě a vysoké haldy navezených sutin a zeminy na západě.

Obrázek č. 1: Rybník Slatina, pohled ze západního břehu směrem k V (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 2: Rybník Slatina, pohled ze západní části hráze na prostřední část hráze se stavidlem (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 3: Rybník Slatina, pohled z prostřední části hráze směrem k JV, v popředí stavidlo (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 4: Rybník Slatina, pohled ze severní části hráze směrem k JJV (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 5: Rybník Slatina, pohled ze severního břehu směrem k ZSZ (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 6: Rybník Slatina, pohled ze severovýchodního břehu směrem k J (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 7: Rybník Slatina, pohled z jižního břehu přes hustý porost rákosí směrem k SSV (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 8: Rybník Slatina, pohled od ústí Hostavického potoka směrem k SV (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 9: Rybník Slatina, pohled z jihozápadního břehu přes zátoku při ústí Hostavického potoka směrem k JJV (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 10: Rybník Slatina, pohled z jihozápadního břehu přes zátoku při ústí Hostavického potoka směrem k V (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 11: Rybník Slatina v zimě, pohled z jihozápadního břehu přes zátoku při ústí Hostavického potoka směrem k V (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 12: Rybník Slatina v zimě, pohled ze stavidla směrem k JV (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Vycházky k rybníku Slatina jsem obvykle začínal na některé autobusové zastávce městské hromadné dopravy v okolních vesnicích (Dubeč, Štěrboholy, Dolní Měcholupy, Dolní Počernice), z nichž je to k němu 1,5-2 km. Několikrát mě až k rybníku přivezl, nebo od něj odvezl některý z mých známých svým automobilem. Ptáky jsem pozoroval již od vystoupení z autobusu, po cestě k rybníku, u rybníka, i po cestě od něj zase až k autobusové zastávce. Protože teprve při tom jsem se učil ptáky poznávat a řadu těch druhů, které jsem nedokázal určit, jsem ve svých záznamech ani neuvedl, jsou moje zjištění značně neúplná a zdaleka nepodávají celkový přehled ptáků žijících v oblasti Slatiny.

Výskyt vodních ptáků v zimním období je ovlivněn přítomností ledu (na zamrzlém rybníce až na výjimky žádní vodní ptáci nejsou). Při porovnávání zimního stavu ptactva v jednotlivých letech je proto nutné vzít v úvahu, kdy v daném roce byl či nebyl na rybníce led. Z toho důvodu jsem po sedm zim zjišťoval také stav ledu na rybníce Slatina a získané výsledky představuji ZDE.

V období let 2007-2014 jsem uskutečnil 589 vycházek (jejich přehled viz ZDE) a v letech 2015-2019 dalších více než pět set vycházek k rybníku Slatina a na něm a v jeho bližším okolí jsem pozoroval tyto druhy ptáků (kliknutím myší na české jméno můžete u některých z nich dostat podrobnější údaje o daném druhu):

labuť velká Cygnus olor
husa velká Anser anser
husa polní Anser fabalis
husa běločelá Anser albifrons
husice liščí Tadorna tadorna
husice nilská Alopochen aegyptiaca
kachna divoká Anas platyrhynchos
kopřivka obecná Anas strepera
lžičák pestrý Anas clypeata
čírka obecná Anas crecca
čírka modrá Anas querquedula
hvízdák eurasijský Anas penelope
ostralka štíhlá Anas acuta
zrzohlávka rudozobá Netta rufina
polák velký Aythya ferina
polák chocholačka Aythya fuligula
polák kaholka Aythya marila
hohol severní Bucephala clangula
morčák velký Mergus merganser
bažant obecný Phasianus colchicus
koroptev polní Perdix perdix
křepelka polní Coturnix coturnix
kormorán velký Phalacrocorax carbo
kormorán malý Phalacrocorax pygmeus
volavka popelavá Ardea cinerea
volavka červená Ardea purpurea
volavka bílá Ardea alba
kvakoš noční Nycticorax nycticorax
bukač velký Botaurus stellaris
bukáček malý Ixobrychus minutus
čáp bílý Ciconia ciconia
potápka roháč Podiceps cristatus
potápka černokrká Podiceps nigricollis
potápka žlutorohá Podiceps auritus
potápka malá Tachybaptus ruficollis
moták pochop Circus aeruginosus
krahujec obecný Accipiter nisus
káně lesní Buteo buteo
káně rousná Buteo lagopus
raroh lovecký (viz poznámka)Falco rusticolus
poštolka obecná Falco tinnunculus
chřástal vodní Rallus aquaticus
chřástal kropenatý Porzana porzana
chřástal polní Crex crex
lyska černá Fulica atra
slípka zelenonohá Gallinula chloropus
jeřáb popelavý Grus grus
kulík říční Charadrius dubius
čejka chocholatá Vanellus vanellus
jespák obecný Calidris alpina
jespák malý Calidris minuta
jespák křivozobý Calidris ferruginea
jespák bojovný Philomachus pugnax
bekasina otavní Gallinago gallinago
koliha velká Numenius arquata
pisík obecný Actitis hypoleucos
vodouš kropenatý Tringa ochropus
vodouš tmavý Tringa erythropus
vodouš šedý Tringa nebularia
vodouš bahenní Tringa glareola
racek chechtavý Chroicocephalus ridibundus
racek malý Hydrocoloeus minutus
racek bělohlavý Larus cachinnans
rybák černý Chlidonias niger
rybák bělokřídlý Chlidonias leucoptera
rybák obecný Sterna hirundo
holub domácí Columba livia
holub hřivnáč Columba palumbus
hrdlička zahradní Streptopelia decaocto
kukačka obecná Cuculus canorus
puštík obecný Strix aluco
kalous ušatý Asio otus
rorýs obecný Apus apus
ledňáček říční Alcedo atthis
žluna šedá Picus canus
žluna zelená Picus viridis
strakapoud velký Dendrocopos major
ťuhýk obecný Lanius collurio
ťuhýk šedý Lanius excubitor
straka obecná Pica pica
sojka obecná Garrulus glandarius
krkavec velký Corvus corax
vrána obecná Corvus corone
havran polní Corvus frugilegus
kavka obecná Corvus monedula
králíček obecný Regulus regulus
moudivláček lužní Remiz pendulinus
sýkora modřinka Cyanistes caeruleus
sýkora koňadra Parus major
sýkora parukářka Lophophanes cristatus
sýkořice vousatá Panurus biarmicus
skřivan polní Alauda arvensis
břehule říční Riparia riparia
vlaštovka obecná Hirundo rustica
jiřička obecná Delichon urbicum
mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus
budníček menší Phylloscopus collybita
budníček větší Phylloscopus trochilus
pěnice černohlavá Sylvia atricapilla
pěnice hnědokřídlá Sylvia communis
cvrčilka říční Locustella fluviatilis
cvrčilka zelená Locustella naevia
cvrčilka slavíková Locustella luscinioides
rákosník proužkovaný Acrocephalus schoenobaenus
rákosník obecný Acrocephalus scirpaceus
rákosník zpěvný Acrocephalus palustris
rákosník velký Acrocephalus arundinaceus
brkoslav severní Bombycilla garrulus
brhlík lesní Sitta europaea
střízlík obecný Troglodytes troglodytes
špaček obecný Sturnus vulgaris
kos černý Turdus merula
drozd zpěvný Turdus philomelos
drozd kvíčala Turdus pilaris
lejsek šedý Muscicapa striata
červenka obecná Erithacus rubecula
slavík obecný Luscinia megarhynchos
slavík modráček středoevropskýLuscinia svecica cyanecula
rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus
rehek domácí Phoenicurus ochruros
bělořit šedý Oenanthe oenanthe
vrabec domácí Passer domesticus
vrabec polní Passer montanus
konipas bílý Motacilla alba
konipas luční Motacilla flava
konipas horský Motacilla cinerea
pěnkava obecná Fringilla coelebs
zvonek zelený Chloris chloris
stehlík obecný Carduelis carduelis
čížek lesní Carduelis spinus
konopka obecná Carduelis cannabina
konopka žlutozobá Carduelis flavirostris
čečetka tmavá Carduelis cabaret
dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes
strnad obecný Emberiza citrinella
strnad rákosní Emberiza schoeniclus
andulka vlnkovaná Melopsittacus undulatus
papoušek mniší Myiopsitta monachus

Poznámka: raroh lovecký - kříženec se sokolem stěhovavým

Obrázek č. 13: Skupinová fotografie dokládající bohatství ptačích druhů na rybníce Slatina. Odleva: lyska černá, volavka popelavá, kachna divoká, volavka bílá, racek chechtavý (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

V databázích pozorování České společnosti ornitologické přístupných v Internetu na adrese www.birdlife.cz/index.php?birds=1 a www.birds.cz/avif/ byly z oblasti rybníka Slatina v letech 2005-2019 dalšími pozorovateli hlášeny ještě tyto druhy ptáků:

polák malý Aythya nyroca
morčák prostřední Mergus serrator
potáplice malá Gavia stellata
potápka rudokrká Podiceps grisegena
včelojed lesníaaaaaaaaaaaaaaaaPernis apivorusaaaaaaaaaaaaaa
luňák červený Milvus milvus
orel mořský Haliaeetus albicilla
jestřáb lesní Accipiter gentilis
orlovec říční Pandion haliaetus
sokol stěhovavý Falco peregrinus
raroh velký Falco cherrug
ostříž lesní Falco subbuteo
poštolka rudonohá Falco vespertinus
jespák šedý Calidris temminckii
slučka malá Lymnocryptes minimus
koliha malá Numenius phaeopus
vodouš rudonohý Tringa totanus
racek bouřní Larus canus
rybák dlouhoocasý Sterna paradisaea
holub doupňák Columba oenas
kalous pustovka Asio flammeus
vlha pestrá Merops apiaster
dudek chocholatý Upupa epops
krutihlav obecný Jynx torquilla
datel černý Dryocopus martius
strakapoud malý Dendrocopos minor
žluva hajní Oriolus oriolus
sýkora uhelníček Periparus ater
sýkora babka Poecile palustris
budníček lesní Phylloscopus sibilatrix
pěnice slavíková Sylvia borin
pěnice pokřovní Sylvia curruca
sedmihlásek hajní Hippolais icterina
šoupálek krátkoprstýCerthia brachydactyla
drozd brávník Turdus viscivorus
bramborníček hnědý Saxicola rubetra
bramborníček černohlavýSaxicola rubicola
lejsek bělokrký Ficedula albicollis
lejsek černohlavý Ficedula hypoleuca
pěvuška modrá Prunella modularis
konipas citronový Motacilla citreola
linduška úhorní Anthus campestris
linduška lesní Anthus trivialis
linduška luční Anthus pratensis
linduška horská Anthus spinoletta
pěnkava jikavec Fringilla montifringilla
zvonohlík zahradní Serinus serinus
čečetka zimní Carduelis flammea
křivka obecná Loxia curvirostra
hýl obecný Pyrrhula pyrrhula
strnad severní Calcarius lapponicus
strnad zahradní Emberiza hortulana
strnad luční Emberiza calandra
rosela žlutobřichá Platycercus caledonicus

Vrána obecná (Corvus corone) se vyskytuje ve dvou poddruzích, a to jako vrána obecná černá (Corvus corone corone) a vrána obecná šedá (Corvus corone cornix). Oba tyto poddruhy byly v oblasti rybníka Slatina pozorovány mnou i dalšími pozorovateli. (Poznámka: v novější době se někteří ornitologové rozhodli považovat zmíněné poddruhy za samostatné druhy, já však jsem tuto klasifikační změnu nepřijal a uvádím je zde jako jeden druh.)

Racka bělohlavého (Larus cachinnans) někdy není možné rozlišit od dalších dvou druhů, racka středomořského (Larus michahellis) a racka stříbřitého (Larus argentatus), proto v jednom případě pozorovatel u jednoho jedince uvedl, že to byl buď racek bělohlavý nebo racek středomořský a v jiném případě pozorovatelé u tří jedinců uvedli možnou příslušnost buď k druhu racek bělohlavý nebo racek středomořský anebo racek stříbřitý. Je tedy možné, že na rybníce Slatina byly přítomny jeden či dva další druhy racků, ale nepodařilo se je spolehlivě rozeznat. Z oblasti rybníka Slatina byla jedním pozorovatelem hlášena také káně bělochvostá (Buteo rufinus), ale s poznámkou, že určení není jisté.

Bez nejistých případů zmíněných v předchozím odstavci bylo mnou a dalšími pozorovateli na rybníce Slatina a v jeho bližším okolí zjištěno celkem 192 druhů ptáků. Přestože je to výsledek jen nepříliš velkého počtu příležitostných pozorování (důkladný ornitologický výzkum této lokality dodnes nebyl proveden), je jasné, že nemá na území Prahy obdobu. Nikde jinde v Praze se na tak malé rozloze nevyskytuje tolik druhů ptáků (nepočítám zoologickou zahradu v Praze-Troji, v níž jsou uměle odchovávány téměř tři stovky ptačích druhů z různých částí světa). Přitom ze 192 druhů ptáků zjištěných v oblasti rybníka Slatina je 74 považováno za vzácné a natolik cenné, že jsou vyhláškou č. 395/1992 Sb. Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 11. června 1992 ustanoveny jako zvláště chráněné. V této vyhlášce jsou zvláště chráněné druhy živočichů roztříděny podle stupně ohrožení do tří kategorií, a to na druhy ohrožené, druhy silně ohrožené a druhy kriticky ohrožené. V následujícím seznamu zvláště chráněných druhů ptáků vyskytujících se na rybníce Slatina a v jeho bližším okolí je u každého druhu uvedena i příslušná kategorie:

kopřivka obecná Anas strepera ohrožený
lžičák pestrý Anas clypeata silně ohrožený
čírka obecná Anas crecca ohrožený
čírka modrá Anas querquedula silně ohrožený
ostralka štíhlá Anas acuta kriticky ohrožený
zrzohlávka rudozobá Netta rufina silně ohrožený
polák malý Aythya nyroca kriticky ohrožený
hohol severní Bucephala clangula silně ohrožený
morčák velký Mergus merganser kriticky ohrožený
koroptev polní Perdix perdix ohrožený
křepelka polní Coturnix coturnix silně ohrožený
kormorán velký Phalacrocorax carbo ohrožený
volavka červená Ardea purpurea kriticky ohrožený
volavka bílá Ardea alba silně ohrožený
kvakoš noční Nycticorax nycticorax silně ohrožený
bukač velký Botaurus stellaris kriticky ohrožený
bukáček malý Ixobrychus minutus kriticky ohrožený
čáp bílý Ciconia ciconia ohrožený
potápka roháč Podiceps cristatus ohrožený
potápka rudokrká Podiceps grisegena silně ohrožený
potápka černokrká Podiceps nigricollis ohrožený
potápka malá Tachybaptus ruficollis ohrožený
včelojed lesní Pernis apivorus silně ohrožený
luňák červený Milvus milvus kriticky ohrožený
orel mořský Haliaeetus albicilla kriticky ohrožený
moták pochop Circus aeruginosus ohrožený
jestřáb lesní Accipiter gentilis ohrožený
krahujec obecný Accipiter nisus silně ohrožený
orlovec říční Pandion haliaetus kriticky ohrožený
sokol stěhovavý Falco peregrinus kriticky ohrožený
raroh velký Falco cherrug kriticky ohrožený
ostříž lesní Falco subbuteo silně ohrožený
poštolka rudonohá Falco vespertinus kriticky ohrožený
chřástal vodní Rallus aquaticus silně ohrožený
chřástal kropenatý Porzana porzana silně ohrožený
chřástal polní Crex crex silně ohrožený
jeřáb popelavý Grus grus kriticky ohrožený
bekasina otavní Gallinago gallinago silně ohrožený
koliha velká Numenius arquata kriticky ohrožený
pisík obecný Actitis hypoleucos silně ohrožený
vodouš kropenatý Tringa ochropus silně ohrožený
vodouš rudonohý Tringa totanus kriticky ohrožený
rybák černý Chlidonias niger kriticky ohrožený
rybák obecný Sterna hirundo silně ohrožený
holub doupňák Columba oenas silně ohrožený
kalous pustovka Asio flammeus silně ohrožený
rorýs obecný Apus apus ohrožený
ledňáček říční Alcedo atthis silně ohrožený
vlha pestrá Merops apiaster silně ohrožený
dudek chocholatý Upupa epops silně ohrožený
krutihlav obecný Jynx torquilla silně ohrožený
žluva hajní Oriolus oriolus silně ohrožený
ťuhýk obecný Lanius collurio ohrožený
ťuhýk šedý Lanius excubitor ohrožený
krkavec velký Corvus corax ohrožený
kavka obecná Corvus monedula silně ohrožený
moudivláček lužní Remiz pendulinus ohrožený
sýkořice vousatá Panurus biarmicus silně ohrožený
břehule říční Riparia riparia ohrožený
vlaštovka obecná Hirundo rustica ohrožený
cvrčilka slavíková Locustella luscinioides ohrožený
rákosník velký Acrocephalus arundinaceussilně ohrožený
brkoslav severní Bombycilla garrulus ohrožený
lejsek šedý Muscicapa striata ohrožený
slavík obecný Luscinia megarhynchos ohrožený
slavík modráček středoevropskýLuscinia svecica cyaneculasilně ohrožený
bramborníček hnědý Saxicola rubetra ohrožený
bramborníček černohlavýSaxicola rubicola ohrožený
bělořit šedý Oenanthe oenanthe silně ohrožený
konipas luční Motacilla flava silně ohrožený
linduška úhorní Anthus campestris silně ohrožený
linduška horská Anthus spinoletta silně ohrožený
strnad zahradní Emberiza hortulana kriticky ohrožený
strnad luční Emberiza calandra kriticky ohrožený

Poznámka: změnou vyhlášky byl od 1. 4. 2013 ze zvláště chráněných druhů vyřazen kormorán velký.

Je třeba říci, že jen část ze 192 druhů ptáků zjištěných v oblasti rybníka Slatina v této lokalitě hnízdí a ta je pro ně domovem. I když nedovedu přesněji určit, které všechny druhy to jsou, zmíním alespoň, že ze zvláště chráněných druhů k nim zcela jistě patří bukáček malý, potápka roháč, potápka malá, moták pochop, chřástal vodní, břehule říční, cvrčilka slavíková, rákosník velký, bramborníček černohlavý a ťuhýk obecný. Velmi pravděpodobně tam hnízdí i další zvláště chráněné druhy ptáků a desítky druhů, jež nejsou zvláště chráněné. Ostatní druhy ptáků se v oblasti rybníka Slatina zdržují různě dlouhou dobu (od jednorázového přeletu či krátké zastávky až po několikaměsíční pobyt) zejména v době jarního a podzimního tahu, ale i v hnízdní době, což v některých případech naznačuje jejich snahu o hnízdění. Ve výše uvedených seznamech zmiňuji i několik vzácně se vyskytujících druhů ptáků, zcela jistě uniklých nebo záměrně vypuštěných z umělého chovu (papoušci, raroh velký, raroh lovecký).

To, že značná část zjištěných ptačích druhů na rybníce Slatina a v jeho bližším okolí nehnízdí, nesnižuje význam tohoto místa, ale naopak dokazuje jeho důležitost pro ptáky i v mimohnízdním období, kdy jim slouží k odpočinku v době tahu, k získávání potravy a také jako nocoviště. Jako příklady vyskytujících se vzácných nehnízdících druhů mohou sloužit lžičák pestrý, ostralka štíhlá, zrzohlávka rudozobá, polák malý, hohol severní, morčák velký, volavka červená, volavka bílá, bukač velký, čáp bílý, potápka rudokrká, potápka černokrká, potápka žlutorohá, luňák červený, orlovec říční, sokol stěhovavý, poštolka rudonohá, chřástal kropenatý, jeřáb popelavý, vodouš kropenatý, rybák černý, rybák obecný, sýkořice vousatá, ťuhýk šedý a bělořit šedý. Rákosové porosty rybníka Slatina patří k nejvýznamnějším nocovištím vlaštovek obecných na území Prahy a k nejvýznamnějším nocovištím špačků obecných ve středních Čechách.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem je podivné, že oblast rybníka Slatina není chráněným územím, přestože jiné, méně cenné lokality v okolí (rybník V pískovně, Počernický rybník, Lítožnické rybníky) mají status přírodní rezervace, respektive přírodní památky. I když rybník Slatina s bližším okolím splňuje podmínky pro ochranu formou národní přírodní rezervace a jeho přírodovědný význam přesahuje hranice hlavního města Prahy, není chráněn vůbec. Místo toho je příroda v oblasti rybníka Slatina v posledním desetiletí postupně ničena.

Prvním škodlivým zásahem do tamních přírodních poměrů bylo postavení přibližně 3 m široké asfaltové silnice těsně kolem jihozápadního a západního břehu rybníka Slatina někdy v období let 2000-2002. Tato komunikace měla původně sloužit při údržbě velké kanalizační stoky vybudované krátce předtím na pozemcích blíže na severozápad, západ a jihozápad od rybníka. Brzy se z ní ale stala veřejná cesta a asi od roku 2007 je oficiálně vedena jako cyklostezka. Množství cyklistů a jezdců na kolečkových bruslích, kteří ji využívají, přesahuje únosnou mez a závažně poškozuje tamní ekosystém. Uživatelé cyklostezky každý den od rána do pozdního večera hlukem svých dopravních prostředků, hlasitým hovorem a křikem ruší ptáky na rybníce, ty druhy, jež jsou citlivější na rušení, vyhánějí z rybníka, a také znečišťují tuto oblast svými odpadky.

Od roku 2007 je na travnatém pozemku, vzdáleném 100-200 m na západo-severozápad od rybníka Slatina, v provozu modelářské letiště. Toto letiště je využíváno po celý rok téměř každodenně a zatěžuje hlukem nejen rybník, ale i širokou oblast kolem něj do vzdálenosti až 2 km. Provozovatelé rádiem řízených modelů, přestože mají dost místa jinde, úmyslně navádějí svoje letadla nad hladinu rybníka a jen pro svoji zábavu tam plaší ptáky. Havarované modely letadel je možné nalézt přímo v místech, kde ptáci hnízdí. Dodatečná poznámka: Praha je patrně jediné město na světě, které na své nejcennější přírodní lokalitě dovoluje provoz modelářského letiště.

Motokrosová trať, která ještě v roce 2005 zůstávala od rybníka Slatina vzdálená 500 m, byla postupně rozšiřována a od roku 2008 již dosahuje blízko k jeho jihozápadnímu břehu. Nesnesitelný rámus terénních motocyklů a jimi zvířený prach obtěžuje všechny ostatní tam přítomné lidi a působí škodlivě na tamní živočichy včetně ptactva. Motokros je na této trati provozován nepravidelně, v některých obdobích každý den, v jiných obdobích je trať zcela bez provozu. Na rušení citlivější druhy ptáků dokáží motokrosoví jezdci z této lokality spolehlivě vyhnat. Největší škody tamnímu ekosystému jsou tím způsobovány před začátkem hnízdění a v době hnízdění ptáků, tedy na jaře a v létě.

Pravidelně po celý rok jsou pro ptáky v oblasti rybníka Slatina vážným nebezpečím volně pobíhající psi. Jejich majitelé nedodržují svou povinnost mít je na vodítku a tak psi plaší a vyrušují ptáky jak na pozemcích v okolí tak i na březích a hladině samotného rybníka. Agresivní lovečtí psi přitom napadají i ptáky v rákosových porostech, ničí tam jejich hnízda a v některých případech tyto ptáky i zabíjejí. Na jaře roku 2012 byly na severovýchodním, jižním a jihozápadním břehu rybníka postaveny dřevěné kůly s informačními tabulemi výzývajícími místní obyvatele, aby tam kvůli výskytu vzácného ptactva své psy nenechávali volně pobíhat. Majitelé psů však na to nedbají a dál se chovají jako by tam žádné upozornění nebylo.

Nepříznivým účinkem na ptáky se projevuje také časté využívání rybníka Slatina lodními modeláři. Rádiem řízené modely lodí, podobně jako modely letadel, tam omezují životní prostor ptactva, včetně druhů zvláště chráněných, překážejí jim při získávání potravy a ruší jejich hnízdění. Škodlivý vliv na tamní ptactvo má i plavba veslařských sportovních lodí na rybníce, při níž vodáci plaší ptáky na volné hladině a vyhánějí je z hnízd v rákosí.

Závažné škody společenství ptáků v oblasti rybníka Slatina působí činnost takzvaných myslivců. To jsou lidé, kteří na základě úředního povolení smějí beztrestně uspokojovat svoji potřebu zabíjet živé tvory v přírodě. Vyzbrojeni puškami střílejí na cokoliv, ať je to lovná zvěř nebo zákonem chránění živočichové. Kromě přímého hubení ptactva způsobuje jejich střelba silné plašení ptáků na rybníce a v jeho okolí. Někteří vyplašení ptáci se po určité době vracejí zpátky, avšak řada jiných po vyplašení tuto oblast trvale opouští.

K dlouhodobému zhoršování stavu přírody v oblasti rybníka Slatina významně přispívá špatné hospodaření na přilehlých polích. Jde zejména o pole nacházející se na mírném svahu stoupajícím směrem na jih a jihozápad od rybníka. Používáním těžké zemědělské techniky tam dochází ke stlačování půdy a ničení její přirozené struktury, která proto není schopna dostatečně zadržovat vodu. Každý rok je tam prováděno v dřívějších dobách nevídané orání brázd po svahu namísto po vrstevnicích, což zrychluje splachování orné půdy a v ní obsažených nečistot (umělých hnojiv a jiných chemikálií) do Hostavického potoka a odtud do rybníka (fotografická dokumentace znečištění Hostavického potoka a rybníka Slatina viz ZDE). Bezohledným používáním těžkých polních strojů jsou na těchto polích ničena hnízda takových druhů ptáků, jako jsou křepelka polní, koroptev polní a čejka chocholatá. Způsob, jakým jsou obdělávána pole ležící na jih a jihozápad od rybníka Slatina, je příkladem drancování zemědělské půdy, jež nemá obdobu od počátku lidského osídlení Českých zemí.

Na znečišťování rybníka Slatina se nezanedbatelnou měrou podílejí také majitelé motorových vozidel, kteří svoje automobily a motocykly do této vodní nádrže jezdí mýt. Nejčastěji k tomu využívají panelovou cestu na sverovýchodním břehu rybníka, vedoucí od silnice až pod vodní hladinu. Po vjetí motorovými vozidly do mělké vody je tam buď ručně nebo opakovaným projetím sem a tam umyjí a zase pohodlně vyjedou zpátky na silnici. V lednu roku 2012 byla mezi silnicí a panelovou cestou vedoucí do rybníka postavena kovová závora, která snad měla zabraňovat vjezdu motorových vozidel do vody. Ve skutečnosti tamní situaci ještě zhoršila. Řidiči se svými automobily a motocykly jezdí po panelové cestě do vody i nadále, avšak zajížďkou přes jihovýchodní a východní břeh rybníka. Do té doby klidné a pro ptáky nejcennější jihovýchodní a východní okraje rybníka tak začaly být zatěžovány škodlivými účinky pravidelného provozu motorových vozidel.

Zásadní a pro oblast rybníka Slatina zatím nejškodlivější změnou bylo zřízení rybářského revíru a povolení individuálního rybolovu na této vodní nádrži počínaje dnem 1. května 2011. Během několika týdnů rybáři vážně poškodili až zcela zničili cenné pobřežní rostlinstvo na jedné třetině obvodu rybníka. Tam, kde předtím v porostech hnízdilo množství ptáků, a to i druhů zákonem zvláště chráněných, zůstala jen udupaná hlína. Rybáři svým hlasitým hovorem, křikem, přecházením po břehu blízko vody, pouštěním reprodukované hudby, zapalováním ohňů a dalším rušivým chováním vyhnali téměř všechny ptáky z většiny rozlohy rybníka. Zatímco předtím mohli ptáci využívat pro hnízdění a sběr potravy celý rybník, od zahájení rybářské sezóny v roce 2011 se (s výjimkou několika poloochočených jedinců) zdržují téměř výhradně v nejméně přístupné severovýchodní, východní, jihovýchodní a jižní části rybníka.

Přestože úředně je rybolov na rybníce Slatina povolen jenom na západní části hráze a na západním a jihozápadním břehu po ústí Hostavického potoka do rybníka, rybáři toto vymezení nedodržují a chytají tam ryby kdekoliv se jim zachce. Běžné je agresivní chování rybářů vůči jiným lidem včetně porušování zákazu vjezdu motorových vozidel na cyklostezku vedoucí kolem západního a jihozápadního břehu rybníka. Rybáři lámou a řežou větve stromů i celé stromy, jež byly na březích vysazeny při založení rybníka. Přeměňují rybník a jeho okolí ve smetiště s hromadami odpadků. Zaneřáďují břehy rybníka svými smradlavými výkaly, což vyvolává nelibost i u těch místních obyvatel, kteří jsou zvyklí na ledacos. Je absurdní, že kvůli zábavě (o získávání potravy těžko může být řeč, protože kvůli znečištění rybníka mají prý tamní ryby nevalnou chuť) několika desítek rybářů jsou všichni ostatní obyvatelé Prahy připravováni o možnost mít ve svém městě mimořádně cennou přírodní památku, kterou by bylo možné využít například pro přírodovědné vzdělávání studentů středních a vysokých škol a pro vědecký výzkum přinášející nové poznatky celému lidstvu.

Občané civilizovanějších zemí dovedou pochopit, že kulturně zaostalí obyvatelé České republiky zničí cokoliv, tedy i nejcennější části své přírody. Nerozumějí ale tomu, že příslušné státní úřady, tedy především Magistrát hlavního města Prahy, Ministerstvo životního prostředí ČR a Agentura ochrany přírody a krajiny nedělají nic pro to, aby tomuto ničení zabránily. V případě poškozování nejcennější ornitologické lokality na území Prahy to nejsou jednorázové činy, které není možné uhlídat, ale výše popsaný soubor dlouhodobých škodlivých aktivit, jež jsou zmíněným úřadům nepochybně známy. Je přece zřejmé, že například k výstavbě cyklostezky, provozování modelářského letiště, povolení rybolovu v oblasti rybníka Slatina, atd., nemohlo dojít bez souhlasu těchto úřadů. Pro občany vyspělejších zemí je to potvrzením skutečnosti, že Česká republika v průběhu minulých dvaceti let civilizačně poklesla z vysoce rozvinutého socialistického státu takřka na úroveň středověku. Podle toho v České republice vypadá také ochrana přírody.

Pokud by někdo pochyboval o hloubce úpadku českého státu, mohu ukázat, jak jeho občané a instituce odpovědné za ochranu přírody zacházeli se zákonem zvláště chráněnými živočichy způsobem, který by v žádné kulturně vyspělé zemi nebyl možný. Případ se týká rybníka Slatina, kdy po jeho vypuštění na vysychajícím dně nechali uhynout stovky škeblí rybničných náležejících do kategorie silně ohrožený druh. Podrobnosti viz ZDE. Nejde však jen o několik set uhynulých mlžů, stejně bezohledně se v oblasti rybníka Slatina zachází i s ostatními živými tvory.

Obrázek č. 14: Traktor ničí hnízdiště čejek chocholatých na podmáčeném poli při J břehu rybníka Slatina. V pozadí starý sad navazující na JJV břeh rybníka, za ním další stromy a části domů ve vesnici Dubeč (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 15: Volně pobíhající psi v oblasti rybníka Slatina ohrožují zvláště chráněné a další druhy ptáků. Přestože je rušení, zraňování a zabíjení zvláště chráných druhů ptáků zakázáno zákonem o ochraně přírody a krajiny, v popisované lokalitě tento zákon není dodržován. Dnešní státní režim v České republice nedovoluje zveřejňovat informace umožňující zjistit totožnost osob porušujících platné zákony a další závazné normy, proto je část tohoto obrázku a některých dalších zakryta jednotkou československé měny, takzvanou korunou (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 16: Volně pobíhající psi ruší zvláště chráněné a další druhy ptáků hnízdící v rákosových porostech rybníka Slatina. I když je tím porušován zákon o ochraně přírody a krajiny, příslušné státní úřady proti tomu nezasahují (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 17: Plavba rádiem řízených modelů lodí na rybníce Slatina ruší zvláště chráněné a další druhy ptáků při získávání potravy a hnízdění (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 18: Veslař na lodi v hnízdní sezóně ruší zvláště chráněné a další druhy ptáků na rybníce Slatina a vyhání je z hnízd na okrajích tamního rákosového porostu. Přestože je tím porušován zákon o ochraně přírody a krajiny, příslušné státní úřady proti takovýmto osobám nezasahují (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 19: Jihovýchodní břeh rybníka Slatina rozježděný motorovými vozidly potom, co byla na SV břehu postavena kovová závora zabraňující jim ve vjezdu na panelovou cestu přímo ze silnice. Pro ptáky nejcennější část rybníka je od té doby vystavena účinkům pravidelného provozu automobilů a motocyklů (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 20: K poškození společenstva ptáků v oblasti rybníka Slatina přispělo i postavení lávky přes Hostavický potok blízko ústí tohoto potoka do rybníka v březnu roku 2012 (brzy potom byla tato lávka přemístěna o několik desítek metrů dále od rybníka, ale to na situaci nic nezměnilo). Do té doby pro lidi nejméně přístupný a proto jimi málo navštěvovaný jižní břeh rybníka umožňoval nerušené přelety ptáků mezi rybníkem a polem na J a JJZ od něj. Po postavení lávky se návštěvnost lidí, často společně s jejich volně pobíhajícími psy či motorovými dopravními prostředky, na jižním břehu rybníka natolik zvýšila, že ptáci o tuto možnost přišli. Proto například v roce 2012 poprvé po řadě let na podmáčeném poli blíže na J od rybníka (na obrázku za stojícími auty) nehnízdily čejky chocholaté (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 21: Přestože na cyklostezce vedoucí kolem západního a jihozápadního břehu rybníka Slatina platí zákaz vjezdu motorových vozidel (s výjimkou vozidel Pražských vodovodů a kanalizací, a. s.), rybáři tento zákaz nedodržují. Dokládá to i tento obrázek (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 22: Také tento obrázek dokazuje porušování zákazu vjezdu motorových vozidel na cyklostezku vedoucí kolem západního a jihozápadního břehu rybníka Slatina, jehož se dopouštějí rybáři (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 23: Nejen automobily (viz předchozí obrázky), ale i motocykly rybářů ohrožují chodce a cyklisty na cyklostezce vedoucí kolem západního a jihozápadního břehu rybníka Slatina, a to bez ohledu na skutečnost, že je tam zákaz vjezdu motorových vozidel (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 24: Přestože na severním břehu rybníka Slatina je rybolov zakázán, rybáři, jak dokazuje tento složený obrázek, zákaz nedodržují. Nahoře je celkový záběr části severního břehu, v němž modré obdélníky vyznačují dvě místa s rybáři, dole jsou podrobnější záběry těchto rybářů (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 25: Západní břeh rybníka Slatina s úzkým pásem rákosí při vodní hladině a hustým porostem keřů a bylin na poměrně příkrém svahu býval hnízdištěm zvláště chráněných a dalších druhů ptáků. Činností rybářů bylo toto území v roce 2011 zcela zpustošeno. Na obrázku je zbytek dříve souvislého pásu rákosí, který jako hnízdiště již sloužit nemůže (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 26: Po zahájení individuálního rybolovu v roce 2011 z hustého porostu rákosí a dalších bylin na západním břehu rybníka Slatina nezůstalo téměř nic. Došlo však k silnému znečištění tohoto místa rybáři (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 27: Také tento obrázek ukazuje naprostou devastaci cenného porostu na západním břehu rybníka Slatina způsobenou rybáři (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 28: Činnost rybářů způsobila, že v místech, kde byl dříve na západním břehu rybníka Slatina hustý porost sloužící jako hnízdiště zvláště chráněných a dalších druhů ptáků, je od roku 2011 jen udupaná hlína a olámané a ořezané stromy (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 29: Poškozené a zcela zničené stromy a udupaná hlína v místech, kde na západním břehu rybníka Slatina bývaly cenné pobřežní porosty, jsou výsledkem činnosti rybářů (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 30: Jedna z hromad odpadků naházených rybáři na březích rybníka Slatina. Vlevo celkový záběr, vpravo výřez z tohoto záběru (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 31: Příklad agresivního chování rybářů na rybníce Slatina. Dne 11. září 2016 večer na mě jeden rybář z JZ břehu rybníka svítil laserovým světlem, oslňoval mě a znemožňoval mi pozorování (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 32: V říjnu roku 2012 byly surovým způsobem (ještě v době vegetace) vykáceny desítky stromů na V břehu rybníka Slatina, jež chránily tamní vodní ptactvo před rušivým hlukem a světlem z vesnice Dubeč. Na obrázku je vidět zbytek jednoho ze stromů vysazených při založení rybníka, nechtěně sloužící jako symbol ochrany přírody v dnešním českém státě (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Obrázek č. 33: Nejprve jsem si myslel, že to jsou partyzáni, ale potom jsem pochopil, že takto na pozemcích přiléhajících k V a JV břehu rybníka Slatina probíhá myslivecký hon na zvěř. V důsledku střelby vymizela většina vodních ptáků na rybníce (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Dodatečná poznámka: bezohledné chování takzvaných myslivců, jak jsem se pak mohl během svých vycházek k rybníku Slatina osobně přesvědčit, je nebezpečné i pro lidi. Několikrát se mi stalo, že jsem byl jejich střelbou přímo ohrožen. Například 11. října 2014 večer při mém pozorování zalétání špačků do rákosí se takzvaní myslivci rozmístili na březích rybníka a bez jakéhokoliv upozornění začali střílet na kachny. Některý z nich opakovaně, nejméně čtyřikrát, vystřelil směrem k místu, na kterém jsem stál. Všude kolem mě létaly kovové broky a jen velkou náhodou mi žádný z nich nezpůsobil zranění. Kvůli této události jsem se rozhodl odejít pryč a pozorování jsem nedokončil. Při odchodu od rybníka jsem mluvil s některými ze střelců a ti mi tvrdili, že se řídí mysliveckým zákonem a všechna jeho pravidla dodržují. Musel jsem uznat, že to tak je, a že zabíjení ptáků na rybníce Slatina má podle českých zákonů přednost před jejich ochranou, o bezpečnosti lidí raději nemluvě.

Také 3. září 2015 večer při mém pozorování z panelové cesty vedoucí od severovýchodního břehu do rybníka tam seděl jeden z takzvaných myslivců na panelech zády ke mně s pohledem na rybník a přilétající kachny. Když ale slyšel, jak si za ním do hlasového záznamníku v mobilním telefonu nahlašuji pozorování, vstal, otočil se a ze vzdálenosti tří metrů namířenou nabitou loveckou puškou mě donutil z toho místa odejít, takže jsem pozorování nemohl dokončit. Tyto příklady naznačují, že sledování ptactva a získávání nových ornitologických poznatků na rybníce Slatina není snadné. Dávají zapravdu mnoha občanům České republiky, podle jejichž zkušeností patří takzvaní myslivci k lidské spodině. Moje zkušenost je stejná. Stačí, abych si vzpomněl, jak jsem na rybníce Slatina pozoroval volavku popelavou s ustřeleným zobákem, která pak nejspíše řadu dní umírala hladem.

Obrázek č. 34: Jednotka československé měny používaná k zakrytí částí některých předchozích obrázků (kliknutím myší na obrázek jej dostanete větší).

Zpět na začátek

Tato stránka využívá Webhosting poskytuje Český hosting