SHON - Czech corner

Špaček obecný (Sturnus vulgaris)

Tento ptačí druh se v oblasti rybníka Slatina pravidelně vyskytuje po většinu období roku. Jen v zimních měsících (od začátku prosince do poloviny února) tam obvykle nebývá přítomen. Jeho početnost se v průběhu roku i v průběhu jednotlivých dní výrazně mění od několika málo jedinců posedávajících, případně i zpívajících na větvích stromů, přes skupiny a hejna čítající desítky až stovky jedinců sbírajících potravu na okolních polích až po velká hejna s tisíci, desítkami tisíc a výjimečně až stovkami tisíc jedinců shromážděná nad rybníkem a pak zalétající na noc do porostů rákosí při SV, V, JV a J břehu rybníka. V rákosí se špačci obecní hlasitě ozývají. Jaký hlas vydává jejich mnohatisícové hejno, dokládá zvukový záznam pořízený na V břehu rybníka Slatina dne 22. března 2012 v 18:46-18:48 SEČ. Záznam lze spustit kliknutím myší ZDE. Doba trvání přesně 2 minuty, velikost souboru 1,84 Megabyte.

Špačci obecní v oblasti rybníka Slatina jistě hnízdí (i když o tom mám málo konkrétních údajů) a v tom se tato oblast patrně nijak neliší od jiných částí Prahy či území celých středních Čech. Místní pozoruhodností je ale nocoviště špačků, jehož význam přesahuje hranice Prahy a jejího širokého okolí. Je to jedno z největších nocovišť v České republice, další jsou však zpravidla na větších rybnících. Takové těsné soustředění desetitisíců (v mimořádném roce 2018 až stovek tisíc) nocujících špačků, jaké bývá na poměrně malém rybníce Slatina, nebylo, pokud je mi známo, popsáno z žádného jiného místa v našem státě. V srpnu a září roku 2018 v některých dnech nocovalo na rybníce Slatina půl až tři čtvrtě milionu špačků, což podle mého odhadu představuje 10 až 15 procent všech špačků přítomných v té době na území České republiky.

Pozorování špačků nocujících na rybníce Slatina jsem se podrobněji věnoval v letech 2011 až 2019 a zde uvádím výsledky z roku 2011, kdy jsem v celkem 111 dnech získal údaje o jejich počtu. Moje pozorování nejsou v průběhu roku rozdělena rovnoměrně, v červenci a první polovině srpna zcela chybějí a v květnu, červnu, druhé polovině srpna a v první třetině září jich je jen velmi málo. Většinu jarního období a celé podzimní období výskytu nocujících špačků jsem prozkoumal dostatečně podrobně.

Špačky jsem počítal při vizuálním pozorování jednotlivých hejn přilétajících nad rybník a pak zalétajících do rákosí. Několikrát jsem přišel k rybníku v době, kdy již část špačků byla na nocovišti, a mohl jsem spočítat jenom ty špačky, kteří do rákosí ještě nezaletěli, anebo jsem odešel od rybníka předtím, než došlo k záletu všech špačků na nocoviště. Takových případů neúplných pozorování však bylo jen málo (23. 4., 25. 4., 29. 5., 5. 6., 12. 9. a 5. 10. 2011) a v grafu jsem je zakreslil přerušovanou čarou. Do grafu jsem doplnil i několik málo pozorování získaných z okna budovy Výzkumného ústavu potravinářského v Praze-Hostivaři na vzdálenost 2,5-3 km (15. 8., 1. 9. a 6. 9. 2011), která jsou zřejmě také neúplná. K tomu podotýkám, že velké rozdíly v počtu nocujících špačků mezi po sobě následujícími dny nejsou způsobeny chybou v pozorování, ale jsou skutečné. Celkové výsledky ukazuje následující obrázek:

Z obrázku je patrné, že v roce 2011 v lednu, v únoru a v prvním týdnu března na rybníce Slatina nenocovali žádní špačci. První nocující špačky jsem tam pozoroval 10. března a pak až do konce dubna tam (s výjimkou 15. dubna) nocovali každý sledovaný den, přičemž největší zjištěný počet byl 1600 jedinců. V květnu jsem získal jenom tři pozorování, při jednom z nich (15. 5.) na rybníce Slatina nenocovali žádní špačci a další (29. 5.) je neúplné. V červnu jsem získal jenom dvě pozorování, z nichž jedno (5. 6.) je neúplné. Podle údajů v databázi pozorování České společnosti ornitologické (viz internetová adresa www.birds.cz/avif/), nahlášených jinými pozorovateli, dosahoval počet nocujících špačků na rybníce Slatina na jaře 2011 počtu až 2000 jedinců, přičemž na konci května jich bylo asi 1000.

Také pro období srpna a první třetiny září 2011, z něhož mám málo pozorování, a to většinou neúplných, si dovoluji odkázat na údaje jiných pozorovatelů z výše zmíněné databáze ČSO. Z nich vyplývá, že již v tomto období (ale i týden před ním) se počet nocujících špačků na rybníce Slatina pohyboval v rozmezí 5000 až 20000. Podle mých pozorování pak takovýto počet zůstával až do konce října, přičemž ve druhé polovině září a v první polovině října osmkrát přesáhl hodnotu 20000. Největší počet nocujících špačků, a to 29000, jsem zjistil 10. října 2011. Od poloviny října poklesl počet špačků nocujících na rybníce Slatina pod deset tisíc a postupně se snižoval i v první třetině listopadu. Poslední skupinu tam nocujících špačků jsem pozoroval 13. listopadu. Ve druhé polovině listopadu a v prosinci 2011 na rybníce Slatina nenocovali žádní špačci.

Kromě počtu nocujících špačků jsem v roce 2011 zjišťoval také čas jejich zalétání do rákosí. Získal jsem tak pro jednotlivé dny údaje o začátku a konci zalétání a tím i o délce časového intervalu během něhož špačci do rákosí zalétali. Výsledky jsem znázornil v následujícím obrázku svislými čárkami, jejichž dolní a horní konec odpovídají začátku a konci zalétání špačků do rákosí na stupnici vyjadřující středoevropský čas (SEČ). Ve dvou případech (16. 9. a 18. 10. 2011) jsem nestihl pozorování začátku zalétání špačků do rákosí, ale pozoroval jsem jenom jeho další průběh a konec. To jsem v obrázku vyznačil tečkováním místo plné čárky. V devíti dnech (10. 3., 23. 4., 25. 4., 29. 5., 31. 5., 5. 6., 15. 8., 1. 9. a 6. 9. 2011) jsem sice zjistil přítomnost špačků na rybníce, avšak čas jejich zalétání do rákosí se mi nepodařilo určit a nemohl jsem jej proto ani zakreslit. Na obrázku je také pro každý den v roce krátkou vodorovnou čárkou vyznačen čas astronomického západu Slunce na rybníce Slatina (čas západu počítán pro místo o souřadnicích 50° 04' 07" s. š., 14° 34' 34" v. d., WGS-84).

Jak je zřejmé z tohoto obrázku, na jaře roku 2011 byl začátek zalétání špačků do rákosí s jednou výjimkou vždy až po západu Slunce (o 9 až 34 minut později než západ Slunce). Jen 13. 4. špačci začali zaletat do rákosí 10 minut před západem Slunce. Ve dvanácti dnech března a dubna zaletěli všichni nocující špačci do rákosí společně během jedné minuty, takže v obrázku je místo svislé čárky zakreslen jen bod. Naproti tomu na podzim začínalo zalétání špačků do rákosí vždy před západem Slunce (až o 46 minut dříve než západ Slunce, s výjimkou 12. 9., kdy zalétání začalo v okamžiku západu Slunce) a končilo v polovině případů ještě před západem a ve zbývající polovině případů až po západu Slunce. Rozdíl mezi časovým průběhem zalétání špačků na nocoviště na jaře a na podzim je z obrázku dobře zřetelný.

Metodická poznámka: Při vizuálním pozorování bývá počet špačků podhodnocen, pozorovatel většinou odhadne méně jedinců, než jich v daném hejnu skutečně je. Lze to doložit spočítáním špačků na fotografii hejna pozorovaného současně i vizuálně (avšak ani počet špačků na fotografii nemusí odpovídat skutečnému počtu, protože někteří jedinci se na ní mohou vzájemně zakrývat). Jako příklad zde uvádím hejno pozorované na rybníce Slatina dne 24. října 2019 v 17:51 SELČ. Vizuálně jsem v něm odhadl 5000 špačků, na jeho fotografii jsem pak napočítal 7346 špačků. První z následujících obrázků představuje původní fotografii pořízenou v době pozorování. Na dalších dvou obrázcích je předveden způsob, jakým byli na této fotografii špačci počítáni.